Parson Russell teriér  

Trocha historie:
John (Jack) Russell, "otec" plemene, se narodil roku 1795 v Dartmouthu a vyrůstal v severním Devonu. Zvířata vždy obdivoval a jednou ho velmi zaujala fenka foxteriéra jménem Trump, která se později spolu s dalšími třemi psy stala pilířem počínajícího chovu. Po něm pokračoval s chovem Arthur Heinemann a v roce 1925 požadoval, aby soudní dvůr uznal Jack Russell teriéra za samostatné plemeno a i když se mu to nepodařilo, snažil se udržet čistý chov po mnoho generací. Další chovatelé měnili plemeno, ale chovatelský klub: Parson Jack Russell Terrier Club, chtěl povzbudit chov starobylých severodevonských foxteriérů. Po mnoha vyjednáváních pak byla ustanovena plemenná kniha a vypracován standard plemene a klub mohl vyhlásit, že Jack Russell terier je uznané plemeno. V roce 1877 pak poprvé zvítězilo na výstavě.
V roce 1999 pak plemeno původně pojmenované Jack Russel teriér dostalo z rozhodnutí britského Kennel Clubu  nové jméno - Parson russell teriér - podle chovatele, který plemeno vytvořil, (již zmíněný Jack Russell), jenž byl duchovní (anglicky parson).

Povaha:
Parsonek je aktivní, živý a podnikavý. Pozorně sleduje vše, co se děje v okolí a výborně hlídá. Odedávna pracovalo toto plemeno samostatně (norování) a dodnes je to pes velmi samostatný, sebevědomý, odvážný až troufalý s dominantním chováním. Jinak je skromný a spokojí se s málem.

Obecně je Parson Russell nekomplikovaný pes. Rád dovádí s dětmi  a nějaký ten šťouchanec přejde. Je schopen akceptovat kočku v domácnosti, zná li-ji odmalička. U sousedovy kočky je však již opatrnost namístě, přece jen jde o loveckého psa. K jiným psům stejného pohlaví se teriér-pes může chovat troufale. Neznámou návštěvu ohlásí, dobře vychovaný Parson ji však potom většinou přátelsky přivítá.

Pohyb:
Parson je velice aktivní pes. Má mnoho energie a musí mít příležitost ji vybít. Rád si hraje a dovádí, s oblibou hrabe a hraje si s míčkem. Tento pes většinou neprojeví únavu. V růstovém období však potřebuje svůj klid. Proto jej berte na delší procházky teprve, když je mu rok. Můžete jej naučit běhat vedle kola . Je velmi vhodný pro míčové sporty a obratnost. Na statku můž být velmi užitečný chytáním myší  a krys, hodí se ale i jako pes do rodiny.

Výchova:
Plemeno je dobře vychovatelné. Je vysoce inteligentní a je schopno rychle se naučit povelům. Je však nutno mít na zřeteli, že bylo odedávna chováno k vyhánění lišek a jezevdů z nor; pes schopný této činnosti musí mít pořádnou dávku odvahy a průbojnosti, musí umět bleskově převzít iniciativu. S těmito povahovými rysy je nutno počítat i při výchově. Nenechejte se obměkčit jejich rošťáckým zjevem, dobře ví, jak vás ošálit. Důležitá je důsledná výchova již odmalička a zdařilé zespolečenšťování.

Trocha standardu:

Povaha:Parson Russel Teriér (Parson Russel Terrier) je robustní a houževnatě pracující pes, dobře vyvážené postavy. Celková délka těla je mírně vyšší, než jeho výška v kohoutku. Délka od nosu ke stopu je mírně kratší, než délka od stopu k týlu. Lebku má plochou a mírně širokou, směrem k očím se postupně zužuje. Stop má velice mělký. Nos má černý. Čelisti jsou silné a svalnaté. Oči má mandlově tvarované, slušně hluboko posazené, tmavé a s horlivým výrazem. Uši má malé, tvarované do písmene „V“, spadající dopředu, nesené blízko u hlavy, jejich konce dosahují koutku oka, jejich kůže je jen mírné tloušťky. Krk má čistý, svalnatý, dosti dlouhý, směrem k ramenům se postupně rozšiřuje. Tělo je dobře vyvážené, jeho délka mírně převyšuje jeho výšku v kohoutku. Záda má silná a rovná. Bedra jsou mírně klenutá. Hruď má jen mírnou hloubku, nedosahuje pod body loktů. Ocas je obvykle ukotvený, je silný a rovný, posazený mírně výše. Přední končetiny musí být silné, jejich klouby nejsou otočené dovnitř ani ven. Ramena má dlouhá a svažující a lokty blízko u těla. Zadeček má silný a svalnatý. Tlapky má kompaktní, paralelní, s pevnými polštářky a se značnou dávkou pohonu. Kůže musí být silná a uvolněná. Chůze má volný dlouhý krok, je dobře koordinovaná.

Výška: Pes má v kohoutku ideální výšku 36 cm, s tolerancí +/- 2 cm. Fena má v kohoutku ideální výšku 33 cm, s tolerancí +/- 2 cm.

Hmotnost: v rozmezí 5 až 8 kg. (Standard FCI přesnou hmotnost plemene neudává.)

Srst: Parson Russel Teriér (Parson Russel Terrier) má přirozeně drsnou srst, hustou a dobře přiléhající, hrubou nebo hladkou. Osrstěné je i břicho a spodní strana těla.  Zbarvení je zcela bílé nebo převažující bílé s tříslovými, citronovými nebo černými značeními, nebo nějaká kombinace těchto barev.

Charakter: Parson Russel Teriér le dovedný, aktivní a hbitý pes, který je obzvláště postavený pro výdrž a rychlost. Celkový jeho obraz dává dojem rovnováhy a flexibility. Je to zásadně pracující teriér, se schopností přizpůsobit se přístupu k lovu. Je velice smělý a přátelský.

Plemeno:
FCI III. - Teriéři.
Sekce 1 – Teriéři – velké a střední velikosti.
S pracovní zkouškou.